Bolestný růženec 1, Olomouc [CZ]
Sochy Bolestného růžence, které jsou dnes součástí areálu dominikánského kláštera a kostela sv. Michala, byly původně vytvořeny pro jiné místo. Sochařský cyklus objednal olomoucký primátor Jan Kryštof Dimbter. Písemné záznamy z roku 1735 dokládají jeho úmysl postavit čtyři "sloupy" na cestě ke kostelíku sv. Kříže, který stával v Olomouci na Nové Ulici. Sochy byly tedy původně osazeny podél cesty od kostela Panny Marie Pomocné ke kostelíku sv. Kříže. Pod kostelíkem navíc vyvěral pramen, a sochy v tomto krajinném kontextu s vodou, která vytékala z kapličkovité studny, působily velmi působivě. Dimbterův záměr nechat sochy postavit vycházel z poslední vůle jeho manželky Anny.
Autorem soch je s největší pravděpodobností barokní sochař Jan Michael Scherhauf (1724–1792), který je známý svou tvorbou na Moravě. Sochy byly vytvořeny ve druhé třetině 18. století.
Přemístění: Sochy byly později přemístěny na své současné místo ke kostelu sv. Michala. Dodnes tvoří nedílnou součást areálu dominikánského kláštera a pro svou uměleckohistorickou hodnotu jsou zapsány v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek.
Sousoší Bolestného růžence znázorňuje pět tajemství Bolestného růžence, tedy klíčové okamžiky z utrpení a smrti Ježíše Krista, které se nazývají pašije. I když se jedná o soubor čtyř soch, zastupují pět hlavních témat. Jednotlivá zobrazení mají následující význam:
1. Kristus na hoře Olivetské: Zobrazuje Ježíše v Getsemanské zahradě, kde se modlí před svým zatčením a vyrovnává se s nadcházejícím utrpením. Tento okamžik symbolizuje úzkost a odevzdání se do vůle Boží.
2. Bičování Krista: Znázorňuje Ježíše, jak je na Pilátův rozkaz krutě bičován, což byl v té době běžný, ale nesmírně ponižující trest. Socha zdůrazňuje fyzické utrpení a bolest.
3. Korunování trním: Zachycuje okamžik, kdy je Ježíš ponížen vojáky, kteří mu nasadili na hlavu trnovou korunu a posmívali se mu. Toto tajemství symbolizuje utrpení psychické i fyzické a veřejné znevážení.
4. Nesení kříže: Vyjadřuje Ježíšovu náročnou cestu s křížem na horu Golgotu. Socha znázorňuje obrovskou tíhu kříže a Ježíšovo fyzické vyčerpání.
5. Ukřižování: Přestože samotné Ukřižování není součástí sochařského cyklu, je pátým a posledním tajemstvím Bolestného růžence a celý cyklus k němu směřuje.
Dílo má hluboký náboženský a meditační význam. Pro věřící bylo a je cestou, jak se skrze umění ponořit do rozjímání o Kristově utrpení. Umístění soch původně podél cesty navozovalo pocit putování s Kristem na jeho poslední cestě.
Odborný poradce: Iva Orálková
Vypravěč: Jaroslav Krejčí
Produkce: Milan Kýr
Scénář: Sandra Procházková
Režie: Ondřej Sovík
Kamera: Jakub K.
Střih: Ondřej Sovík
